Na českém území se setkáváme s kunou lesní (Martes martes) a kunou skalní (Martes foina). Oba druhy jsou si velmi blízké. Liší od sebe vzhledem a místem pobývání. Kuna, která tropí škody na střechách a na automobilech, je kuna skalní. Kuna skalní je zvyklá na člověka, a obývá nejen různá skalnatá prostranství, ale i stavby na vesnicích a dokonce i ve velkých městech jako je Praha, Brno či Ostrava. Není pro ni problém zabydlet se ve střeše domů, které trvale obývají lidé. Kuny jsou šelmy z čeledi lasicovitých. Jsou velké podobně jako kočky. Kuna lesní je o něco větší a má na hrdle nažloutlou skvrnu dosahující nad přední chodidla. Kuna skalní má bílou náprsenku. Samci jsou stejně zabarvení jako samice, pouze jsou výrazně větší. Obě šelmy mají štíhlé hnědě zabarvené tělo, jsou velmi ohebné, a tak pro ně není žádná štěrbina překážkou. Také velmi dobře šplhají a často se pohybují skokem. Kuny skalní si během svého života zvykly na přítomnost člověka a zvláště v zimě a na jaře se přesouvají do měst, kde mají dostatek potravy a skrýší pro zazimování, rozmnožování i péči o mladé.
Kuna má jen málo přirozených nepřátel. Jiné kunovité šelmy jako je tchoř či hranostaj před ní dokonce ustupují. Dříve stav kun výrazně reguloval lov. Lovili se kvůli kožešině, který byla vysoce ceněná. Dnes je však kuna chráněná a mimo období od 1. listopadu do konce února je lov kuny přísně zakázán.
Jak poznáme, že máme kuny doma? Typický je nepříjemný zápach ze zavlečených mršin či shnilého jídla a hluk, který kuny vydávají v nočních hodinách, kdy se vydávají za potravou. Mimo jejich potravu možná pravděpodobně ucítíte nesnesitelný zápach jejich moči a trusu, které opakovaně používají k označení teritoria. Mnohé škody v obytných prostorách kuny způsobují když si uzpůsobují prostředí, jiná poškození vznikají při hře. Při tvorbě hnízda ve střeše cupují a ničí izolační vatu. Moč kuny může časem prosáknout až do podhledů. S oblibou si hrají s hadicemi, příslušenstvím k solárním kolektorům či satelitními anténami. Také překousávají gumové hadičky v automobilech či elektrické kabely. Mimo to jsou kuny nositeli parazitů, helmintóz a různých chorob jako je prašivina či vzteklina.
Aby se kuna dostala do podkroví či izolace střechy, stačí ji k tomu díra o velikosti tenisové míčku. Umí velmi dobře šplhat. Kuna se často dostane i do střech novostaveb. Stačí jí k tomu malé štěrbiny pod odstávající taškou na střeše, špatně uzavřená konstrukce nebo chybějící sítě či mřížky ve větracích štěrbinách. Při opravě otvorů nestačí použít montážní pěnu, a je vhodné armovat. Při zabydlování kuny pošlapávají izolaci a vynášejí ji pryč. Navíc za sebou zanechávají výkaly a zbytky potravy. Jsou-li kuny ve střešní izolaci delší dobu, většinou je nutné střechu rozkrýt a vyměnit izolaci. Před tím je nutný úklid a desinfekce. Je nutné přijít na to, kudy se kuna do střechy dostává, a toto místo opravit. Často je problém přijít na to, kudy kuna do střechy chodí. Vhodné období je zima, kdy se to dá zjistit podle stop ve sněhu, případně podle blátivých otisků tlapek na fasádě domu. Smyslové vnímání kun je omezeno na kratší vzdálenosti. Obvykle se nesnesou se psy, ale je-li zvíře na zahradě, zatímco kuna je třeba na půdě, nemá to na její chování žádný vliv.
Způsobů jak se tohoto nezvaného návštěvníka zbavit je mnoho, ale opravdu účinný je snad jen jeden. Pokud máte s kunou problém a nic už na ni nezabírá, máme řešení. Volejte nabo napište, pomoc je na cestě.
Tel.: 553 624 608, 727 854 399
E-mail: info@vigonez.cz
